Včelařská konference

Ale ona ma tak z 50% pravdu. Sice orgasmus je ponekud neobratne prirovnani, ale je to rekneme opis vrcholne faze. Ten vybuch je pravda. Chybne je jen to ucpani, tam se autorka sekla - nemela dost informaci, i kdyz castecne je to pravdive taky.

Dne sobota 31 prosince 2005 18:50 Vyskočil Jar. napsal(a):
>
> pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude


Myslite bolsevnik ?

Honza

Od: Vyskocil Jar.
> Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny
........

Jak se jmenovaly? A z jakeho byly data. Vytazky z rostlin maji skutecne na varroazu ucinek, ale je otazkou kolikatiprocentni ma ucinnost a jak aplikovat. Nema-li ji alespon jako kyselina mravenci, nejlepe 95 - 98 %, tak je to knicemu. :-)


_gp_

Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny ve kterých se píše o převratném likvidování roztoče varroa.Je to bez syntetických přípravků za pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude dokončeno licenční řízení,uvádí článek a odhaduje to do měsíce.Konečně dobrá zpráva pro světové včelařství otázkou však zůstává jak se to promítne do ceny medu pro Českého včelaře.

Nezapomínej, že je dnes Silvestra a to jsou noviny plné všelijakých ptákovina. I když tohle mi moc vtipné nepřipadá.

Dneska v MF Dnes v příloze Věda v části C v článku "Sex v živočišné říši aneb evoluce nedělá nic zbytečného"

Příběh lásky včelí královny je přímo drastický. Když včelí sameček dosáhne orgasmu doslova vybuchne a pohlavní orgány se mu odtrhnou od těla..... Trubci včelí královnu doslova ucpou a ta se nemůže pářit s níkým jiným ....orgán samce je tedy jakýmsi pásem cudnosti...... Pokud se samečkovi podaří královnu ucpat a tím zabránit ostatním se s ní spářit...udělal pro své geny maximum...

a to autorka, jistá Eva Bobůrková dostala letos cenu Media v soutěži České hlavy.

R. Polášek

Ručně by to u nás šlo tak pro kokosové ořechy nebo kaštany a žaludy. Dělat
takhle ručně hořčici nebo svazenku ......?
Ale jakýmsi rozumným způsobem musí přece dělat obalované osivo, to je v
semenářství dost běžné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 31, 2005 2:59 PM
Subject: Re: Výsev rostlin


Dne sobota 31 prosince 2005 12:44 Radim Polášek napsal(a):
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti
a
> práškového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.


Dobry den,

on to ten Japonec dela ruco. Proste to uhnete a dela kulicky.


Honza

Dne sobota 31 prosince 2005 12:44 Radim Polášek napsal(a):
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
> práškového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.


Dobry den,

on to ten Japonec dela ruco. Proste to uhnete a dela kulicky.


Honza

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).

Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
práąkového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
vlhkostí.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 6:50 PM
Subject: Re: Výsev rostlin


Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):

> A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě,
kdy
> se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě

Dobry den,

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).


Honza

Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):

> A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě, kdy
> se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě

Dobry den,

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).


Honza

Na většině plochy bude nejspíš překopána půda, takže na povrchu bude půda
bez humusu. Na takových místech nejdřív rostou takzvané průkopnické
rostliny, to jsou obvykle ohnice, hořčice, pýr, vlčí mák, kokoška pastuší
tobolka a některé další polní plevele. Snadno sehnatelné bude semeno
hořčice, neměla by být tak přešlechtěná, aby v půdě bez humusu nevyrostla.
Svazenka nevím, jak by v takové půdě rostla. Na místech, kde půda nebyla
překopána, pokud se nezryjí, nejspíš porostou původní rostliny a ty svazenku
a nespíš i hořčici spolehlivě zahluší. To je tak na první rok, déle pokud se
nemá půda obdělávat, tak zřejmě tyto rostliny budou zahlušeny jinými.
Jinak semena většinou vyžadují, aby při klíčení byla zakryta půdou. A to je
další problém. Extenzívně se dá využít nějakého prudšího deště, kdy se těsně
před deštěm rozháže semeno na plochu a počítá se s tím, že vyrostou jen ty
semena, které déšť naplaví do štěrbin v půdě a zakryje půdou. Jinak je třeba
počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila a semena zapravit do
půdy třeba železnými hráběmi. Tady na severní Moravě jsou takové podmínky
poprvé v roce pár dnů v druhé polovině dubna.
Dlouhodobě na sušších místech bych doporučil k vysazení komonici bílou nebo
lékařskou. Její semeno možná sehnat půjde a jinak roste hodně na suchších
vlakových náspech nebo kamenitých březích řek a podobných místech, kde je na
povrchu hodně kamení a kde musí jít za vodou až do několika metrů do země.
Jinak suchá semena komonice se dají natrhat na uvedených místech zhruba od
srpna do poloviny září. Semena by se asi měla hned po natrhání nasadit do
půdy. Je to dvouletka, takže aby kvetla každý rok, musí se sít dva roky po
sobě.
Dále pokud je to u potoka a je tam trochu vhodné složení půdy, mohlo by to
být dobré stanoviště pro maliník. Maliník má rád právě vyvýšené břehy
potoků, kde je relativně sucho, ale kde může dosáhnout kořeny do cca 1 - 2
metrů hluboko na nějakou tekoucí vodu. Rozmnožuje se nejlépe stejně jako
zahradní maliny živým přistříhnutým prutem s kusem kořene a oddenku pozdě na
podzim nebo časně na jaře, dokud není moc narašený. Sází se co půl až jeden
metr. Nasazený se šíří rychlostí cca 20 - 40 cm za rok.
Pokud už jsou nablízku nějaké rekultivované plochy, kde už rostou všelijaké
cizí rostliny, není to v nějaké chráněné oblasti, doporučil bych z cizích
rostlin ještě celík zlatobýl , jiné cizí rostliny ne.
Jinak to je taky o tom projít se o okolí a zjistit, kterým včelařským
rostlinám se tam daří.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdeněk Krupička" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 11:04 AM
Subject: Výsev rostlin


> Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla
> provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést
> výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře
> cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl
> proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná
se
> o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím
> hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka.
Má
> představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a
> nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji).
> Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel
(
> obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou
> dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je
> ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň,
> pampelišky a v dosahu 500 m je les.
> Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.

kitiku, preposilam to o tech dotacich - je to uvodni prispevek, reakce uz tak stepne nejsou a jde jen o spekulace a nadavani.

jestli te napadne, kam se obratit a poptat, udelej to prosim.

jinak jen pripominam pani kucerovou - nevim, jestli jste se vcera dohnali.

kuju.

a budu na netu a icq, muzes mi psat :-)

Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná se o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka. Má představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji). Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel ( obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň, pampelišky a v dosahu 500 m je les.
Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.

> Tak to mohl stíhat skutečně jen velmi informovaný včelař

Nebylo potřeba být z Prahy a mít instituce u nosu.
Pravda ale je, že teprve když jsem si přečetl příručku SZIF, tak jsem nabyl dojmu, že podmínkám dotací trochu rozumím. Z té přílohy ve Včelařství jsem nadšen nebyl. Korunu tomu pak nasadili tím, že podmínky dotací kočovníků nebyly v souladu s veterinárním zákonem. Tohle mohlo některé včelaře přímo odradit od žádosti. Považuji tohle za trestuhodné a nemám pro to omluvu. Divím se, že je ticho po pěšině. Snad se někdy dovíme důvody odvolání a jiné podrobnosti.

Informováni sice mohli být, ale času mnoho nebylo. Sbírka zákonů ve které
vyšlo Nařízení vlády č. 197 byla rozeslána 26.5.2005 a žádost o dotaci se
všemi náležitostmi má žadatel předat Fondu na předepsaném formuláři vydaném
Fondem do 30.6.2005. Tak to mohl stíhat skutečně jen velmi informovaný
včelař. Takové informace typu jedna paní povídala jsme dostávali již od
ledna do března na VČS a OK, ale ve formě Nařízení vlády to skutečně vyšlo
až koncem května a všichni nejsme z Prahy, abychom měli všechny instituce u
nosu.
Honza

-----Original Message-----
From: Včelař z Prahy [mailto:vzp/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, December 29, 2005 12:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Neznamena odvolani vcelaru ztratu na narok na dotaci z EU?

Jestli se nemýlím, tak byli informováni všichni včelaři, kteří čtou časopis
Včelařství, v některém z jarních čísel jsem alespoň já dostal nařízení 197
i organizační pokyny.

K těm drobným včelařům, jestli se nemýlím, tak právě naopak dost podstatné
procento účastníků této konference volá po tom, aby se pomohlo větším a
(polo)profesionálním včelařům, včetně př. Pazderky.

Takže, na rozdíl od pražských pozemků se mohl účastnit každý, kdo je
gramotný, to u účastníků internetové diskuse předpokládám.

Pokud jsem si přečetl informaci od SZIF tak:

"Na čtyři opatření z pěti se někteří koneční příjemci dotací odvolali prostřednictvím Českého svazu včelařů."

Nemýlíš se. Přesně tak to je, včelaři z Prahy. Odvolání ČSV odložilo výplatu dotace na neurčito, ale informovanost je v tomto směru od začátku veskrze bídná i když postačující.

Ono co je psáno ještě neznamená nic o dávání.Co jsem slyšel, tak na zařízení zakoupená před schválením zákona se to nevztahovalo, přitom jako každá dotace se uplatnuje zpětně na již zakoupené zařízení, takže doba, kdy se to vše muselo stihnout byla kratší jednoho měsíce.Ale je to jen co jsem slyšel.Jeden včelař povídal tomu druhému.Bohužel to byl jeden z větších včelařů a dost ho to otrávilo.Částka stanovená jako minimální je natolik vysoká, že by bylo nesmyslné aby ji investoval malovčelař.

Nevíte někdo jak a čím nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici. (Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Jestli se nemýlím, tak byli informováni všichni včelaři, kteří čtou časopis Včelařství, v některém z jarních čísel jsem alespoň já dostal nařízení 197 i organizační pokyny.

K těm drobným včelařům, jestli se nemýlím, tak právě naopak dost podstatné procento účastníků této konference volá po tom, aby se pomohlo větším a (polo)profesionálním včelařům, včetně př. Pazderky.

Takže, na rozdíl od pražských pozemků se mohl účastnit každý, kdo je gramotný, to u účastníků internetové diskuse předpokládám.

jestli se jedná o dotaci na zlepšování kvality medu-medomety atd., tak malým včelařům to snad může být jedno.Podmínky byly prý letos nastaveny tak, že uspět mohli jen ti "dobře informovaní".Asi jako restituenti s náhradními pozemky v Praze.Navíc ani po zázračném splnění podmínek ještě nikde není napsáno, že musíte patřit mezi ty vyvolené, kterým bude dotace skutečně přiznána-není na ní nárok.vzhledm k tomu, že nepatřím ani mezi ty "dobře informované" ,ani mezi ty vyvolené, tak nevím "vo co go".

Dovolim si spekulativni nadpis temata. ...
Pocitaji narizeni a smernice EU s odvolanim jakesi zajmove organizace, ktera je urcena jako prostrednik, zakonem clena Spolecenstvi ?

Neznamena odvolani CSV pri reseni dotace v ramci narizeni EU (podle narizeni ES 917/2004 a narizeni vlady 197/2005 sb.) a prosvihnuti terminu v ucetnim systemu EU ztratu penez a navraceni a uznani vyssi nadlimitni castky clenum Spolecenstvi? Ve stejnem systemu narizeni EU jsou clenove (staty), ktere maji vyssi pozadavky a lepsi system pri uplatnovani pozadavku na dotace. Ony nevyuzite penize od clenu Spolecenstvi se prevadi na jine clenske staty a kde je dokonalejsi system v zakonech pri uplatnovani smernic a dle postupu ES je i u takovych clenu Spolecenstvi vice penez v dotacich. Takovy je dotacni princip EU. Kde se nevyuzije nebo promarni narok, nesctitaji se a neprevadi sumy na pristi obdobi u clena Slpolecenstvi, ale prerozdeluje se mezi clenske staty EU a nove obdobi ma nove limity pri narocich pri cerpani penez.



_gp_

Připojuji se k vánočnímu přání pro všechny včelaře i nevčelaře na tomto fóru.
Přátelé, krásné vánoce vám i vašim rodinám.

Radek Krušina

Ešte raz,
prosím včelára Jána Bzdúšeka, keby sa mi ozval na email
vladob/=/centrum.cz alebo 0908 - 729 131

Prosím včelára Jána Bzdúšeka, keby sa mi ozval na email
alebo 0908 - 729 131

všechno nejlepší všem včelařům a jejich pohonům medomettů (manželkám) a aťo súklidem nepřehánějí Ježíěek se narodil ve chlévě tak ať se mu u Vás líbí.

Josef Menšík >Pepan<

Všem i včelaři xxy, přeji příjemné vánoční svátky a v Novém roce 2006 hodně zdraví, štěstí a včelkám dobré přezimování.

Kovařík P.

Topím žárovkou a
teplo řídím přesným termostatem s diferencí 1 °C.
Termostat je přítupný zvenku , do komory vede tepelná sonda.

Chtěl bych vědět jaký termostat používate a za jakou cenu jste ho pořídil,rozsah teplot, výrobce.

Používám komoru,která je podobná nastavkovému zateplenému úlu - záleží na průměru nádoby z medem.Topím žárovkou a
teplo řídím přesným termostatem s diferencí 1 °C.
Termostat je přítupný zvenku , do komory vede tepelná sonda.
Používám nové plastové nádoby 40kg. Doba rozehřívání při nastavení asi 47°C je u medovicového medu do 24 hodin.U
květového o něco více. Některé květové medy nejdou ztekutit do čiré podoby(10%)- při uvedených údajích.Spotřeba je asi
do5 KW - při nejvýšší sazbě el.energie asi 20 kč.

http://www.apibio.ch/d/home.htm

P.K.

pre tych co sme tuto tavicku videli - rychlejsie sotva. Zbytocne drahe.

Matej




"Hnatek"
<hnatek.r/=/sto An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
nline.sk> Kopie:
Thema: Termokomora
22.12.2005
21:28
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055
Fax: +421 37 7889 056
CENNĂŤK
Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
Cena: 250,- Sk
Plastová plnička pohárov
Cena: 500,- Sk
Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
Cena ( komplet): 200,- Sk
Tavička medu na plastovú nádobu
Cena: 3 950,- Sk

Urcite to bude rychlejsi a jistejsi

mikrovlná trouba je zabiják medu ...

P.K.

to tu uz rozoberane bolo.



ja to robim jedine vtedy ked clovek ktory med chce kupit pozadje zakazdu
cenu med tekuty a aby nadalej necukornatel a je mu to jedno. ale vtedy sa z
medu stava obyc. sladka tekutina a nie liek.


Pista

Má někdo zkušenosti s rozehříváním medu v mikrovlnce?

Kouba

----- Original Message -----
From: "Hnatek" <hnatek.r/=/stonline.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 9:28 PM
Subject: Termokomora


> Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
> www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
> Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055
> Fax: +421 37 7889 056
> CENNÍK
> Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
> Cena: 250,- Sk
> Plastová plnička pohárov
> Cena: 500,- Sk
> Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
> Cena ( komplet): 200,- Sk
> Tavička medu na plastovú nádobu
> Cena: 3 950,- Sk
>
> Urcite to bude rychlejsi a jistejsi
>

V dnešním Blesku je malý článek o medu. Sice nemůžu souhlasit úplně se vším, ale lepší něco než nic.....

viz.:
http://zena.blesk.cz/Clanek36729.htm

Od: Radim Polasek:
> A co tvrzení, že nenakvašený pyl je těžce stravitelný až nestravitelný pro
> člověka i pro včely?
.....

Ono je to spravne tvrzeni, protoze zalezi na travici soustave a její chemii, ktera neni u vsech a stale stejna. Jak u vcel tak i u lidi.

Vcela pridava pri rouskovani do pylu nejen obsah sveho medneho volatka, ale take latku z kusadlove zlazy, ve ktere je prokazan enzym s protibakterialnim ucinkem pro pyl, ktery za urcitych podminek snadno praska a klici. Nejvice je tohoto enzymu tesne po zatreni, (znepristupneni vzduchu k pylu vcelou) v nadusanych rouscich pylu v bunce - perga, kdy je vystavena dalsimu procesu a tou je fermentace. Tato fermentace - zmena pylu probiha prakticky az do doby, kdy se vceli pylova "konzerva" spotrebuje. Za vyssich teplot je intenzivnejsi za nizsich je zmena pomalejsi.

U cerstveho pylu, ktery by mel byt konzumovan rozhoduje prasknuti zrna a to se docili tim, ze se na nejakou chvili necha "nabobtnat" v roztoku medu a vody.

Tato voda a prasknuti pyloveho zrna nebo jiste stadium fermentace je predpokladem spravneho straveni pylu.

Tudiz nejdulezitejsi pri konzumaci pylu neni ani tak dulezita fermentace, ale nicim neruseny (ne nemocny) a spravny (ne citlivy) metabolismus jedince, ktery jej konzumuje. On take i pyl vedle medu, propolisu a jinych (kasicka, jed) musi mit overeny, neni-li clovek na pyl citlivy.Tak je take pravdepodobne, ze i u lidi, kteri jej mohou bezne uzivat, ale pri nemoci jim nedela dobre. U vcely je spatne taveni zrn dobre videt pri prujmu a pri zacpe, nebo pri praseni.

Opravte me, jestli se mylim.

_gp_

A co tvrzení, že nenakvašený pyl je těžce stravitelný až nestravitelný pro
člověka i pro včely?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 3:22 PM
Subject: Re: Pyl


> Mléčné kvašení pylu je jedna z pověr přetrvávajících ve včelařství.
> V plástovém pylu skutečně je kyselina mléčná a najde se tam i něco
> bakterií méčného kvašení. Z toho někdo kdysi vydedukoval, že v buňkách
> probíhá mléčné kvašení obdobně jako v siláži, nebo při kvašení zelí,
> okurek apod. Ale není tomu tak! Ta kyselina mléčná v udusaném pylu totiž
> vzniká jako produkt anaerobního (bez přítomnosti kyslíku) dýchání pylu.
> Mimochodem - rouskovaný pyl se dá velmi snadno konzervovat, metodou
> podle ing. Titěry: čerstvě nasbíraný pyl se dá do zavařovací sklenice,
> vzduchotěsně uzavře a uloží na temné a chladnější místo. Kyslík ve
> vzduchu, který tam zůstal, je téměř všechen rychle spotřebován pylem,
> tím je pyl chráněn - konzervován. Tedy není třeba dělat komplikovaně
> konzervu, tj. udusávat pyl a zalévat nahoře medem...
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
> >Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim
> >ze bude mnohem zajimavejsi proces.
> >
> >
>

Je to mimo, ale tak jednoduché to není.
Klasické kotle ohřívají vodu k 90 - 95 st C, teplota zpátečky u nich často
nesmí klesnout pod 40 st C, aby nedošlo k nízkoteplotní korozi. Je jedno,
čím se v nich topí. Kondenzační kotle, a ty jsou zatím v praxi jen plynové,
z principu své činnosti, pokud se mají blížit k účinnosti uváděné v
prospektech, výstupní teplota vody by u nich neměla překročit 50 - 60 st C a
teplota zpátečky musí být co nejnižší k nule.
Radiátory jsou až na výjimky určeny pro teplotní spád 90 - 70 st C,
podlahové topení vyžaduje vyžaduje vodu s teplotou pod 40 st C, stěnové
topené něco mezi tím.
A teď ještě do toho vstupuje systém regulace, který může tyto hodnoty taky
měnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:18 PM
Subject: Re: Antwort: Re: termokomora


Dne čtvrtek 22 prosince 2005 14:47 Havlík napsal(a):
> My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se,
u
> nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

DD,

je to teda mimo obor vcelarstvi, ale co vim, tak na 40 se topi plynem, na
vic
(snad do tech 70) v kotly na tuha paliva (drevo, uhli).

Honza

Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055       
Fax: +421 37 7889 056
CENNÍK
Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
Cena: 250,- Sk
Plastová plnička pohárov
Cena: 500,- Sk
Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
Cena ( komplet): 200,- Sk
Tavička medu na plastovú nádobu
Cena: 3 950,- Sk

Urcite to bude rychlejsi a jistejsi

Dne čtvrtek 22 prosince 2005 14:47 Havlík napsal(a):
> My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se, u
> nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

DD,

je to teda mimo obor vcelarstvi, ale co vim, tak na 40 se topi plynem, na vic
(snad do tech 70) v kotly na tuha paliva (drevo, uhli).

Honza

Mléčné kvašení pylu je jedna z pověr přetrvávajících ve včelařství.
V plástovém pylu skutečně je kyselina mléčná a najde se tam i něco
bakterií méčného kvašení. Z toho někdo kdysi vydedukoval, že v buňkách
probíhá mléčné kvašení obdobně jako v siláži, nebo při kvašení zelí,
okurek apod. Ale není tomu tak! Ta kyselina mléčná v udusaném pylu totiž
vzniká jako produkt anaerobního (bez přítomnosti kyslíku) dýchání pylu.
Mimochodem - rouskovaný pyl se dá velmi snadno konzervovat, metodou
podle ing. Titěry: čerstvě nasbíraný pyl se dá do zavařovací sklenice,
vzduchotěsně uzavře a uloží na temné a chladnější místo. Kyslík ve
vzduchu, který tam zůstal, je téměř všechen rychle spotřebován pylem,
tím je pyl chráněn - konzervován. Tedy není třeba dělat komplikovaně
konzervu, tj. udusávat pyl a zalévat nahoře medem...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
>Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim
>ze bude mnohem zajimavejsi proces.
>
>

neuváděj na vrata cenu a máš mpo probléu od čehokoli jinak si zakládáš na problémy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 14:53:35
> ----------------------------------------
> Například i mateří kašička zamíchaná v medu je prý už výrobek...
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
> Subject: Re: Pyl
>
>
> > Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> > (tedy i žihadla :-).
> > Medovina už je výrobek.
> > Tonda
> >
> >>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> > jako med?
> >
> >
>
>
>
>

ty rozdávají zdarma samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 11:06:14
> ----------------------------------------
> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
> >Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
>
>

cokoli

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 10:33:15
> ----------------------------------------
> Pánové, je to už asi 20 let, co byl způsob fermentace pylu v sklenicích
> přesně popsán v obsáhlejším článku ve Včelařství. Autor byl někdo z VUVČ (
> Veselý?)
> Pamatuji si z toho, že to bylo okopírované podle včel, to je stejně jako
> včely konzervují pyl v buňkách se tam vmíchala nějaký med o množství
> několika procent, pak se to udusalo do sklenic a sklenice, tehdy ještě s
> hliníkovým víčkem omnia se utěsnily zatavením víčka v včelím vosku.
>
> Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 21, 2005 11:55 PM
> Subject: RE: Pyl
>
>
> Radek HUBAČ:
> > Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> > kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> > uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.
>
> .....
>
> Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
>
> Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze
> bude mnohem zajimavejsi proces.
>
> _gp_
>
>
>
>

Například i mateří kašička zamíchaná v medu je prý už výrobek...

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
Subject: Re: Pyl


> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
>>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
>

My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se, u nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

netvrdim ze mam termokomoru. Mam v dome UK, kde vystupnu teplotu mam
nastavenu na 70 stupnov na vystupe a 50 stupnov na spiatocke. Ak da
skrystalizovany med v poharoch ( 1 kg ) na radiator tak su za 18 hodin
znovu tekute. Na radiator v kuchyni sa mi vojde 10 poharov. Investicny
naklad 0,- Sk.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: termokomora

22.12.2005
11:10
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat
při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání
a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.

Komkrétně u pylu čerstvý pyl má životnost jen pár dnů, pyl se musí sušit
nebo zakvašovat a to je výrobek nebo není?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
Subject: Re: Pyl


> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
> >Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?

Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.

Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty (tedy i žihadla :-).
Medovina už je výrobek.
Tonda

>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
jako med?

Myslím 20% z údaje %obsahu.

Nemám v tomhle pořád moc jasno. Jestli se nepletu, p.Kamler to uváděl takto jednoduše. Podle refraktoměru měl kvas na začátku 30 kg/hl,(ve skutečnosti 26 kg/hl). Není zase na medovinu. Když je později na refraktoměru např. 10 kg/hl, prokvasilo 20kg, což zhruba ukazuje, že by tam mělo být asi 10% alkoholu. 2kg cukru=1% alkoholu.

-------------------------

Myslím že v tom máš jasno. Tahle čísla souhlasí, jen je potřeba při % alkoholu mít na mysli zda jsou to objemová % nebo váhová. Objemových je víc a tak se s oblibou uvádí na etiketách. Rozdíl je asi 20%.

Pánové, je to už asi 20 let, co byl způsob fermentace pylu v sklenicích
přesně popsán v obsáhlejším článku ve Včelařství. Autor byl někdo z VUVČ (
Veselý?)
Pamatuji si z toho, že to bylo okopírované podle včel, to je stejně jako
včely konzervují pyl v buňkách se tam vmíchala nějaký med o množství
několika procent, pak se to udusalo do sklenic a sklenice, tehdy ještě s
hliníkovým víčkem omnia se utěsnily zatavením víčka v včelím vosku.

Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
jako med?

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 21, 2005 11:55 PM
Subject: RE: Pyl


Radek HUBAČ:
> Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.

.....

Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....

Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze
bude mnohem zajimavejsi proces.

_gp_

> Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru.
> Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota
lihu 0,79).

ještě chybí hustoty pro jednotlivé st. moštoměru
(první sloupec st. NM v kg / 100 l ; druhý hustota v kg / m3)

10 1049,79
11 1053,44
12 1057,06
13 1060,69
14 1064,34
15 1068,32
16 1071,74
17 1075,59
18 1079,33
19 1083,20
20 1087,12
21 1091,09
22 1095,12
23 1099,22
24 1103,40
25 1107,68
26 1112,09
27 1116,65
28 1121,39
29 1126,34
30 1131,52

Honza

Prosím o zkušeností se stanovením nákladů na použití aerosolového vyvíječe připojeným na kompresor Tera, včetně odměn obsluhy atd.
Děkuji Stehlík.

Nemám v tomhle pořád moc jasno. Jestli se nepletu, p.Kamler to uváděl takto jednoduše. Podle refraktoměru měl kvas na začátku 30 kg/hl,(ve skutečnosti 26 kg/hl). Není zase na medovinu. Když je později na refraktoměru např. 10 kg/hl, prokvasilo 20kg, což zhruba ukazuje, že by tam mělo být asi 10% alkoholu. 2kg cukru=1% alkoholu.
Jinak mi od fi Schimanski ochotně odpověděli a zasílají jejich kvasinky. Vyzkouším je.
PS: Měl jsem vir v počítači a při čištění mi vymazali omylem celý adresář. Nemám Tvůj E-mail a na internetu jsem ho nenašel.

Tonda

>Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru. Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota lihu 0,79).

Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru. Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota lihu 0,79).

Kazdy ubytek 1 kg cukru znamena vznik 0.6 l lihu. To znamena, ze ze zmeny merne hustoty kvasu lze priblizne vypocitat obsah lihu.

Teoreticky by to mělo jít. Já nejsem ale schopen to udělat.
Tonda.
>Jediné v čem je problém je správná kalibrace hustoměru, resp. přepočet
hustoty podle tabulky odpovídající technologickému postupu.

No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st. C.Ta teplota je fakt nízká.

> Moštoměrem to jde jenom na začátku před kvašením.
> Ne průběžně. Není dělaný na medovinu.

Právě že hustota klesá průběžně jak ubývá 'zahušťujícího' cukru a přibívá
'zřeďujícího' alkoholu.
Jediné v čem je problém je správná kalibrace hustoměru, resp. přepočet
hustoty podle tabulky odpovídající technologickému postupu.

Honza